Dafne

Péče o králíčka

   Králíček je velmi roztomilé zvířátko, které ale není moc hlasité, takže když má hlad, nezačne pískat jako třeba morče, proto je potřeba se o něj dobře starat, aby nestrádal.

Výběh

   Králík by měl denně běhat minimálně jednu hodinu, je jasné, že ne vždy to lze splnit. Myslím že 30 minut je takové slušné minimum.

   Můžete ho pouštět po zahradě, ale jen za předpokladu, že domovní teplota se neliší o víc jak 6°C od venkovní (králík by se mohl nachladit, nemůže se obléct). Jestli máte jistotu že je dobře oplocená a králík z ní nemůže vyběhnout, klidně mu pusťte volně bez hlídání. Jestli králík může někam utéct, musíte ho hlídat. Choďte za ním, kam se pohne. Jestli vás to bude nudit, vemte si knížku rychleji to uteče.

   Můžete ho taky pouštět v zimě po pokoji. Dejte si ale pozor, aby nemohl kousnou do nějakého kabelu, mohlo by ho to i zabít. Raději ho při tom hlídejte. Mohl by totiž okusovat i nějakou nalakovanou skříň a to by mu mohlo taky ublížit.

Mazlení s králíčkem

   Králíčci jsou velmi společenská zvířátka, potřebují aspoň každý den kontakt s člověkem. A je na vás, abyste mu to zajistili. Pokud víte, že na svého králíčka nemáte tolik času, můžete si pořídit králíčky dva (více ve článku „dva králíci“). 

   Já osobně znám dva druhy zvedání králíků. Jeden je, když chytnete králíka za kůži za krkem a druhou rukou mu podepřete zadeček. Druhý, který doporučuji je, že králíka chytnete rukou pod nožičkami, na bříšku a druhou rukou mu podepřete zadek. Po tomhle zvednutí si dejte na vaše břicho a hlaďte ho, samozřejmě ve směru růstu chlupů. Králíčci mají obvykle rádi hlazení od nosíků až k ouškům.

   Vezmete-li si králíka a položíte si ho na klín, když vy sedíte, hlaďte ho stejně jako když ho máte na břiše. Jestli se zamyslíte a ladit přestanete, králíci do vás někdy šťouchnou nosem, aby vás upozornili na to, že tady jsou. Jestli vás váš králíček začne lízat, neděste se, je to projev lásky a důvěry. Jeho fyzický kontakt je tak silný, že vám často lízá i mikinu.

Škola

  Králík není tolik učenlivý jako třeba pes nebo kůň, to ale neznamená, že je hloupý. Budete-li vytrvalí a pečliví, můžete králíčka lecčemus přiučit.

   Jako první „cvik“ naučíme králíka třeba neskákat na postel. Když to udělá poprvé, okamžitě k němu přiběhneme, zvýšíme hlas a řekneme třeba: Ne, nesmíš, jsi lump. a shodíme ho na zem. Když to udělá podruhé, opakujeme. Až tam vyskočí třeba popáté a vy vstanete, bude už vědět co bude následovat a okamžitě skočí dolů. Postupem času jenom když mu vynadáte skočí dolů a pak už tam nebude vůbec skákat.

   Líbí se vám jak králík panáčkuje (stojí na zadních)? Jestli ano, co takhle ho to naučit. Vemte si do ruky pamlsek (třeba rozinku nebo něco koupeného) a dejte ho asi dva centimetry od králíčkova nosu a zvolte si povel, třeba Nahoru. Králík si pamlsek automaticky vezme. Postupně ruku s pamlskem zvedejte až ho dáte třeba padesát centimetrů nad zem a bude vám stačit říct jenom Nahoru.

   Když na králíka voláte, pozná to, ne podle toho, že slyší svoje jméno, ale protože pozná váš tón hlasu. Chcete-li vaše milované zvířátko naučit na povel přiběhnout vemte si do ruky pomocníka – pamlsek. Dřepněte si ze začátku asi dvacet centimetrů od králíka a zavolejte třeba Pojď sem. Králík k vám přiběhne, protože bude cítit pamlsek. Opakujte to tak trpělivě až k vám přiběhne, když budete deset metrů od něj.

   Králík se neučí tak rychle jako třeba pes, ale jestli ho chcete něco naučit a je to v jeho silách (asi ho nenaučíte aby si sedl a lehl na povel), chce to hlavně dost trpělivost. Některým králíkům to jde rychleji a některým pomaleji.